Historie obce

První historický písemný doklad o obci je z roku 1489 jako dědičné léno loketské. Název obce je zřejmě odvozen od Černého potoka, jiná verze jej dává do souvislosti s nevelkým ložiskem uhlí, které snad dalo jméno i potoku. Černava farně příslušela k nedalekým Tatrovicím. Roku 1654 měla obec 10 domů s 39 obyvateli, jejím vlastnictvím byly rozsáhlé pastviny. Obyvatelstvo se živilo pěstováním a prodejem obilí, přivydělávalo si též nádenickou prací a předením. Zemědělský ráz si Černava uchovala do druhé třetiny minulého století.

K Černavě příslušely od 1. republiky i osady Rájec a Kobelec, tvořící spolu s černavskými domy téměř souvislou zástavbu. Příčinou růstu Černavy koncem 19. a začátkem 20. století byla industrializace blízkého Nejdku, stavby nových komunikací a vznik nových výdělečných možností otevřením několika kamenolomů v okolí. Byly to lomy na kvalitní žulu u Rájce a Kobelce. Významná byla i těžba křemene v oblasti Černavy pro sklářskou výrobu. Vedle obilnin a brambor se u Černavy pěstovalo také zelí. Ve vsi byla obecná škola o dvou třídách.

V současné době (únor 2016) má Černava spolu s přilehlými osadami Rájcem a Kobelcem něco málo přes 300 trvale hlášených obyvatel v 82 domech. Větší počet domů (93) slouží k rekreačním účelům.